Pes je masožravec, i když nepravý, ale masová složka rozhodně musí tvořit hlavní podíl krmné dávky. Všeobecně se udává více jak 50 %, ale je to individuální vzhledem k potřebám a aktivitě konkrétního psa. Není to ovšem jenom o čistém, libovém mase … nebo spíš vůbec. Maso pes rád zkonzumuje jakékoliv a je mu celkem jedno, jsou-li to vnitřnosti nebo třeba ořez. Tajemstvím v BARFu je pestrost stravy – nebát se přidat do misky i kus jater nebo třeba žaludky a rybí hlavu i když jak bylo řečeno na začátku, né každý pes to bude schopen zkonzumovat a tak musíme vyzkoušet různé kombinace. Samotné syrové maso rozhodně nestačí. Dalším důležitým podílem krmné dávky jsou kosti. Ač se to nezdá jsou to kosti. Ale pozor, musí být syrové, v žádném případě jakkoliv tepelně opracované a alespoň z části masité. U těch teplelně opracovaných dochází při konzumaci k nebezpečnému štěpení, kdy úlomky mohou psovi mechanicky poškodit zažívací trakt. Kosti jsou nepostrádatelné jak u malých, tak u velkých psů a pokud se bojíte, zda váš malý miláček zvládne okousat kost, nemějte strach. Pro malé masožravce jsou plně vhodné třeba kuřecí krky nebo křídla, párkrát přidržet a pak už to pes zvládne sám. Kosti by měli ideálně tvořit 20-30 % krmné dávky, ale je potřeba bedlivě sledovat, jak psovi množství vyhovuje. Větší podíl kostí často totiž způsobuje zácpu a naopak. V tento okamžik již máme připravenou hlavní část, ale co dál? V závislosti na individuálních potřebách psa je dobré pouvažovat o přidávání příloh. Ty nejsou nezbytně nutné, ovšem můžou pomoct u některých problémů spojených se zažíváním (zácpa, průjem, hubnutí, rychlé vyhladovění atd.) díky např. obsahu vlákniny. Pod přílohou si představujeme třeba rýži, vařený brambor, quinou, ovesné vločky, zeleninu, ovoce, nebo v podstatě všechno, co má pes rád, nebo zrovna roste na zahrádce (pozor na nebezpečné potraviny). U příloh ale upouštíme od pravidla syrové stravy a většinu musíme tepelně upravit nebo nechat přemrazit. Zelenina nebo třeba vločky by se měly spařit nebo uvařit, abychom napomohli lepšímu trávení těchto surovin. Pokud na přípravu nemáme dost času, lze koupit už předem připravenou směs. Na trhu je dnes již velké množství, třeba zeleninových nebo ovocných směsí, které obsahují hned několik druhů zeleniny nebo ovoce šetrně sušených mrazem. Jestli chceme psovi přilepšit, není nic jednoduššího, než přidat občas do jídla syrové vejce nebo výrobky z kozího nebo ovčího mléka. Kravské mléko je pro psy a kočky absolutně nevhodné, ale co se týče kozího, je to bohatým zdroj vitamínů B, A, D, E, C a dalších minerálních látek. Taktěž můžeme zakoupit třeba doplňky ve formě extrudovaných sušenek a zabezpečit psovi dostatečný podíl vlákniny. Na trhu najdeme množství doplňků pro BARF od olejů, přes minerální doplňky až po bylinné extrakty nebo třeba probiotika. Je jenom na nás vybrat, co náš mazlíček potřebuje a jestli trpí zdravotními potížemi nebo je v zátěži. Pokud s BARFem začínáte, nebo přecházíte na syrovou stravu třeba u mladého psa nebo štěněte, je důležitý správný poměr vápníku a fosforu.  Oleje jsou výbornými doplňky nejen na podporu kvality srsti, ale také třeba na podporu imunity a pro s boj s různými druhy zánětů. Rostlinné oleje a živočišné tuky plní různorodou funkci v organismu psa. Vyplatí se tedy vybrat ten, který nejvíce vyhovuje potřebám konkrétního jedince. Má-li váš pes nekvalitní srst, sáhněte třeba po lososovém nebo lněném oleji. Trpí pes na časté záněty? Napomoct může konopný olej. A alergici se mohou spolehnout na olej pupalkový. Semínka nejsou také ničím výjimečným v krmení přirozenou stravou. Lněná semínka nebo třeba chia stačí na pár chvil namočit do vody a nechat nabobtnat. Chia dodají psovi energii a lněné semínko blahodárně působí na zažívání. Ale pozor! Při přílišném podávání lněného semínka může u pejska nastat průjem.  Možná vypadá BARF jako složitý, zdlouhavý a možná i finančně náročný proces krmení – jenom pro profíky, ale opak je pravdou. Časem si člověk vytvoří návyk, nabere zkušenosti a bude rád pro svého psa vytvářet menu přesně podle jeho chuti. Důležitá je jenom pestrost a pozvolné přecházení. Pak už jenom sledovat kondici psa. To napoví nejvíc o tom, zda je strava připravena správně. Vždy je možné obrátit se na odborníky a krmnou dávku konzultovat. Pokud pes ale trpí zdravotními problémy, vždy konzultujte krmení syrovou stravou s veterinářem.

Zdroj: primalpooch.com, hellosandy.cz

Psi i feny začínají značkovat s nástupem pohlavní dospělosti, tedy zhruba kolem jednoho roku věku. Psi značkují mnohem častěji než fenky, typická značkovací pozice je zdvižená jedna zadní noha. Při úplném vyprazdňování močového měchýře mohou psi i nadále močit pod sebe s přikrčenýma zadníma nohama. Feny značkují obvykle v podřepu vypuštěním malého množství moči na nějaké důležité místo na zemi, ale dokážou označkovat i svislé plochy a předměty. Fenky, u kterých došlo při nitroděložním vývoji k androgenizaci (vyvíjely se v těsné blízkosti samčích plodů), mohou značkovat jako psi, se zdviženou nožkou. Značkují psi všech plemen, nebyly prokázány žádné významné rozdíly ani mezi velkými a malými plemeny psů. I v té nejmenší kapce moči, kterou ze sebe značkující pes vytlačí, je dostatek specifického pachu, ze kterého všichni další psi procházející kolem poznají, zda tady značku nechal pes či fena a jaký je momentální sexuální stav dotyčného. Největší význam močových značek totiž tkví v tom, že usnadňují reprodukci, umožňují vyhledání sexuálního partnera. Všimněte si, jak se změní frekvence značkování psů v parku, když se setkají s háravou fenkou. A jak často taková roztoužená fenka přidřepne, aby nechala kapičku vůně na trsu trávy, v těsné blízkosti často navštěvovaných sloupků a rohů nebo přímo na nich. Přestože řízení psí reprodukce si vzal z valné části dávno na starost člověk, sexuchtiví psi i fenky si stále s vervou a ohromným zápalem píší vzkazy a pátrají po vhodném partnerovi na vlastní pěst. Většinu roku však psi prožívají v sexuálním klidu, a přesto značkují. Je to totiž jedna z forem běžné sociální komunikace. Slouží například k identifikaci konkrétního jedince. To znamená, že když si pes očichá stromy a keře při vchodu do parku, předem ví, na koho tam může narazit. A slušnost mu velí přidat na místo svoji značku, aby informoval ostatní o své přítomnosti. V okolí svého domu zase psi nechávají značky proto, aby zabezpečili své teritorium. Tyto značky pak pravidelně obnovují, popřípadě přidávají na další místa, pokud zjistí, že v jejich teritoriu značkoval jiný pes. Stejně si počínají i feny, zvláště mají-li v blízkém okolí „konkurentku“. Teritoriální, ale i identifikační značky zvýrazňují sebevědomí psi a feny mocným hrabáním, až odletují drny a kusy hlíny. Někteří psi značkují i trusem – úmyslně jej odkládají na velký kámen, obrubník nebo zídku a činí tak tuto značku nepřehlédnutelnou. Značkování však také významně usnadňuje psům sociální interakce, zvláště jde-li o nejisté jedince nebo nevyjasněné vztahy. Například při setkání dvou fen velkého a malého plemene se malá obvykle drží zpátky a nemá zájem o čelní kontakt, ale udělá značku a poodstoupí. Velká fena značku očichá a přidá tam svou. Tu jde zase očichat malá fenka a někdy ji ještě „přepíše“. Při těchto procedurách se fenky dostanou do těsné blízkosti, někdy se i zezadu vzájemně očichají a v míru se rozejdou. Setkání dvou psů-samců nebo psa a feny bývá kromě značkování spojeno s mnoha dalšími rituály, přesto i v těchto případech má močová značka velký význam pro určité zbrzdění a uklidnění sociální komunikace, protože okamžitě upoutá pozornost druhého psa. Značkování v bytě nemá nic společného s čistotností, ba ani přímo s frekvencí venčení. Značku tvoří pes nacházející se v nějakém emocionálním rozpoložení, které potřebuje ventilovat. Téměř pravidlem bývá značkování psa, který žije doma s jednou nebo více fenkami, vezmete ho na návštěvu do domácnosti s fenkou nebo naopak přijdou hosté s fenkou k vám. I když fenky právě nehárají, značky je informují o tom, že ten nejvhodnější nápadník je po ruce a v pohotovosti, a zároveň oznamují všem případným dalším ženichům, že tato fenka je už zadaná. Podobně se mohou zachovat i silně sebevědomé feny v bytě (ať vlastním, nebo na návštěvě), kde se setkají s cizím psem či fenou. Jejich loužička říká, že nárok na případné rozmnožování tu má pouze autorka značky. Značkou si pes pomáhá k lepší komunikaci se všemi sociálními partnery, cítí-li nejistotu nebo strach – podobně jako to dělá v parku, když se necítí právě „silný v kramflecích“. Proto se značkování velmi často vyskytuje u psů, kteří trpí separační úzkostí, popřípadě strachem z bouřky nebo jiného hluku, když zůstanou sami doma nebo musí v noci spát v jiné místnosti než páníčci. Další velmi častou souvislostí se značkováním je přestěhování do nového bytu nebo pořízení nového bytové zařízení, ale především nová osoba v domácnosti, ať již jde o dítě nebo o nového partnera/partnerku. Často psa rozruší i dočasná přítomnost hostů, zvláště takových, co přinesou na oblečení pach jiného psa či kočky, nebo dokonce přijedou i se svými mazlíčky. Velikým stresorem je samozřejmě nový pes, popřípadě kočka. Někteří psi, zvláště ti, co žijí na zahradě, bývají vyvedeni z míry pouhým spatřením jiného psa nebo kočky procházející venku, a potřebují zklidnit emoce vyrobením značky. Důležitým faktorem jsou změny zažitého denního programu a problémy ve vztazích mezi příslušníky rodiny, ať lidskými, nebo zvířecími. Stačí změna pracovní doby nebo starosti v práci a s tím související větší únava a mrzutost páníčka, a pes znejistí: Co se děje? Co si s tím mám počít? A sáhne k osvědčenému komunikačnímu prostředku… Stejně se zachová i v případě, že si není jistý svým postavením vůči druhému psovi nebo se na vzájemném vztahu něco změnilo (březost feny, nemoc nebo stáří a změněné chování druhého psa). Velmi rozporuplný vztah mívají psi s malými dětmi – na jednu stranu jsou zdrojem dobrot a zábavy, na druhou stranu však jejich stálá pozornost a pronásledování mohou být psům nepříjemné. Takže se pak objeví značka právě na ohrádce nebo postýlce mrněte. A počurané kočičí pelíšky? Jen zkuste někdy nepozorovaně sledovat, co všechno si kočka ke psu dovolí, jak ho provokuje a mnohdy i šikanuje. Nebo se kočce dostává mnohem více paniččiny pozornosti, smí spát v posteli, smí skočit na stůl. Značkou na jejím pelíšku se nešťastný pes snaží upravit vzájemný vztah. Není snadné vysvětlit psovi (fence), že ke značkování existují vhodnější místa než je vaše pohovka nebo lednička a že je dobré naučit se držet emoce na uzdě. Jednou cestou je důkladná očista (nejlépe s pomocí enzymatických prostředků rozkládajících moč) a zabránění v přístupu k označovaným věcem, druhou je rázné vyrušení ze zamýšleného aktu. K tomu však potřebujete psa načapat nikoli při činu, ale dokonce ještě ve fázi odhodlávání, protože jakýkoli jen trochu opožděný zákrok či trest už je kontraproduktivní – jen utvrdí psa v tom, že mu nikdo nerozumí a že je tudíž potřeba o tom strašném trápení psát na všechny rohy. Snažte se tedy nejprve přijít na to, co psu vadí, co ho vede ke značkování, abyste se na takové situace mohli připravit. Značkuje-li pes pouze v době vaší nepřítomnosti, umístěte nad obvyklé místo kameru nebo použijte psí chůvičku a sledujte souvislost s vaším odchodem, hlukem z chodby, délkou samoty atd. Je-li to jen trochu možné, řešte příčinu jeho znepokojení: Provádějte desenzitizační cvičení na odbourání strachu z hluku nebo ze samoty, popřípadě mu podávejte vhodné léky tlumící úzkost a strach. S novým domovem seznamujte psa postupně a zpříjemněte mu prostředí například plnicími hračkami. S novým partnerem, popřípadě s novým psem by měl pes nejprve navázat vztah venku na neutrální půdě. Hosty se psem požádejte, aby nechali svého psíka uvázaného nebo zavřeného v ohrádce, tak aby se nedostal k žádným cennostem a požitkům vašeho psa. Nenechte děti psa pronásledovat. Upravte podmínky pro klidné soužití psa s kočkami. Často tato opatření stačí a pes nemá potřebu značkovat. Někdy však není možné všechny rušivé faktory eliminovat. Pak se soustřeďte na situace, kdy pes obvykle značkuje, a pozorujte po očku inkriminovaná místa. Jakmile vidíte, že tam pes nenápadně míří, spusťte nějaký rambajs: tleskejte, zpívejte, bubnujte vařečkou do kastrolu, proběhněte s dupáním kolem psa. Přitom se však na něho nedívejte, nic mu nevyčítejte – jako kdyby to vaše divadélko vůbec nesouviselo s tím, co se právě chystal dělat. A hned změňte situaci: vezměte psa ven, něčím ho zaměstnejte, odstraňte stresor. Příště se snažte být ještě rychlejší a změňte situaci dříve, než psa dožene k pokusu o značkování. Zjistíte-li, že hlavní příčinou značkování vašeho psa je sexuální touha, je na místě uvažovat o kastraci. Tento zákrok je velmi spolehlivý, ovšem nevratný. U psů, se kterými se počítá do chovu, se dají použít speciální plenkové kalhotky kryjící penis. Jejich dlouhodobé nošení však může způsobit zapaření a záněty choulostivých partií. Nejúčinnější bývá omezení prostoru na místa, která stihnete kontrolovat a značkování nedopustíte nebo kde značka nevadí, a co nejčastější procházky tam, kde je značkování dovoleno.

Zdroj: hanazertova.cz, kitchenagenda.com

Jednou z nejpřirozenějších činností pro psy je střežení revíru. Ve větší či menší míře chce každý pes strážit svůj prostor, místo, které pojal za své. Trocha volné plochy, kterou bude moci váš pes hlídat, mu jistě udělá radost, a nejen to, posílí jeho sebevědomí a pomůže psovi s nastolením hormonální rovnováhy. Mimo jiné jim tato práce pomáhá v umění rozvoje samostatného rozhodování, v prokázání odvahy v nečekaných nebo stresujících situacích. Pokud svému psovi nebo psům nabídnete tuto možnost na zajištěném pozemku, naučí je to zároveň zachovávat klid a umět se správně rozhodnout. Takovou příležitost by měl dostat každý pes. Území, které pes považuje za vlastní, je označováno jako teritorium prvního řádu. Zatímco u vlků takové území představuje noru nebo její okolí, u venkovských psů je to dvůr nebo zahrada okolo domu. Teritorium prvního řádu je pro psy důležitou částí jejich celkového teritoria. Máte-li doma více psů, možná jste si všimli, že se ve stráži střídají. Zatímco jeden, či dva jsou na stráži, ostatní členové smečky odpočívají, což je velmi důležité pro to, aby pak mohli úlohu strážce revíru převzít zase oni. Dokážou zcela správně předpokládat, že zatímco oni spí, jiný člen je v práci zastoupí. Pro každého psa střežícího svůj revír, je velmi důležité, abyste mu dali najevo, že vnímáte pokaždé jeho varování. Pes potřebuje vědět, že jej berete vážně. Je třeba mu sdělit, že jeho upozornění berete maximálně vážně a že mu rozumíte. Jakmile vás upozorní, že se něco děje, jděte za ním, pochvalte ho, že hezky hlídá a sdělte mu, že jemu ani vám nehrozí žádné nebezpečí. Nevyplácí se brát jeho varování na lehkou váhu.

Zdroj: infopes.cz, securitybastion.com

Po velkém úspěchu v Londýně a Manchesteru byl 29. května 2018 v Miláně uspořádán první „Sausage Walk“. Procházka věnovaná výhradně psům plemene Jezevčík! Setkání v Miláně začalo v 11 hodin v Loggia dei Mercanti. Páníčci a pejsci si pak udělaly společnou vycházku, při níž prošli hradem Sforza a parkem Sempione a vycházku zakončili v baru Bianco, kde se psi i jejich majitelé společně občerstvili. Ale nebyla to jen pěkná procházka. Účastníci si na místě mohly nakupit vybavení pro pejsky, jehož nákupem přispěly k získání finančních prostředků pro neziskovou organizaci „Bassotti … e Poi Più“ (překlad: Jezevčíci … a delší). Procházky „Sausage Walk“ se nakonec zúčastnilo více než 300 pejsků. Několik fotek z akce si můžete prohlédnout zde.

Zdroj: milano.repubblica.it

Velmi důležitou roli pro správné fungování imunitního systému vašeho psa hraje prostředí, ve kterém se pohybuje a ve kterém žije. Stabilita imunitního systému závisí na mnoha faktorech. Ač se to může zprvu jevit jako klišé i na psy má neblahé účinky stres. Není to ten samý stres jako u lidí, ale následky jsou stejné. Může docházet k vyčerpání, nechutenství ale i k častým onemocněním např. dýchacího ústrojí a nezřídka i  k problémům s částmi  ústrojí pohybového. Pro ty, kteří dávají přednost  přírodní medicíně existuje řada bylin a rostlin povzbuzijících vitalitu a tyto si bez větších problémů můžete sami vypěstovat na zahrádce nebo na balkóně. Jedním z nejdostupnějších je oregano neboli dobromysl, které pomáhá uvést zažívání do rovnováhy a tím prospívá imunitě, jejíž buňky primárně sídlí ve střevech. Antioxidanty v něm obsažené také zpomalují stárnutí a napomáhají regeneraci. Další v našem podnebí vhodnou bylinkou pro psy stala i petrželka. Lze ji přidávat do krmení jak čerstvou tak i v sušené podobě. Pomáhá osvěžovat dech a nastartovat trávení i imunitu. Na trhu je samozřejmě nepřeberné množství přírodních doplňků pro podporu imunity Vašeho psa. Nejčastěji jde o směs mořských řas, vitamínů a minerálů ve formě prášku. U takových přípravků musíme počítat s vyšší pořizovací cenou. Pozitivní vliv na stabilní zdraví vašeho psa mají nejrůznější omega mastné kyseliny, které jsou obsažené především v rybách a mořských plodech a v plodech šípku. Všechny tyto produkty můžete koupit ve formě olejů, tabletek nebo prášku. Stejně ale musíte dbát aby váš pes neprochladl. Pro dny, kdy venkovní teploty ani přes den nevystoupí nad  -10 C  doporučujeme především pro malá a střední plemena výrobu nebou nákup vhodného ochranného oblečku, který pomůže ochránít citlivá místa Vašeho psa. Důležitá je také regenerace a tzv. dobití baterií. Tím je myšlen odpočinek a relaxace ve formě dostatečného spánku.

Zdroj: hellosandy.cz

Na babybox pro nechtěné děti si už lidé zvykli. Toto zařízení nabýzí šanci na lepší život pro miminka, která měla smůlu již od narození. Na Sokolovsku teď přišli s nezvyklím nápadem – babybox pro zvířata. Ve městě Bublava, mají záchrannou stanici pro zvířata všeho druhu, která nese název Drosera. Je zvykem, že zaměstnanci jezdí po širokém okolí, aby pomáhaly zraněným, zatoulaným čí ztraceným zvířatům. Vždy je to opravdu dřina a jeden se na chvíli nezastaví. Proto napadlo správce záchranné stanice vytvořit SOS animal box, kam mohou lidé přinést a odložit zvíře, které potřebuje pomoc, když na stanici zrovna nebude přítomný žádný ze zaměstnanců. Správce se ale obává, aby lidé nezačali zařízení zneužívat a nepřinášeli především nechtěné psí mazlíčky. Zatím je animal box v provozu jen krátce a správce má oprávněný „strach“ z návalu. Jak se již ukázalo, množíren stále neubývá a „dárečků“ v podobě  štěněte je stále mnoho. Statistika je neúprosná a jasně z ní vyplývá, že se v současné době nachází v útulcích po celé České Republice asi 12 000 zvířat a meziročně jejich počty rostou o 40%. Zařízení s touto funkcí by jistě zamezila odkládání psů v lesích, přivazování na parkovištích a podobně. Jedná se jistě o zajímavý nápad, který by bylo třeba drobně poupravit pro potřeby zvířat, ale jistě si zaslouží zamyšlení. My bychom tuto věc podporovaly a myslíme si, že se jedná o zařízení, která by se měla stát realitou a běžnou součástí dnešní moderní doby. Otázkou je, zda-li se najdou peníze a především ochotní lidé, kteří by se v budoucnu o bezchybnou funkci tohoto zařízení staraly.

Zdroj: hellosandy.cz, DENÍK/Tomáš Kubelka

Přestože psí tlapky jsou trochu jinak stavěné než lidská chodidla, ani pro ně není příjemné brodit se sněhem. Sníh se nabaluje na srst mezi prsty a polštářky poškozuje posypová sůl. Doporučuje se tlapky mazat krémem, kterých je na trhu dnes široká nabídka. Po procházce je lepší vždy tlapky omýt a dobře osušit. Aby sůl nezůstávala mezi prsty, je vhodné udržovat obzvláště v zimních měsících srst na tlapkách kratší a pravidelně ji zastřihovat. Můžete se také pokusit vyhýbat přesoleným oblastem a vzít to raději „mimo chodník“.  Pokud psa necháváme celoročně venku, měli bychom jim poskytnout teplé a suché místo (nejlépe v zateplené boudě), kde mohou oschnout a kde si mohou tlapky očistit od sněhu a soli.  Nezapomínejte ani na žaludky svých psů – přímou úměrou odlišně dle závislosti na tom, zda je pes chován venku nebo vevnitř. Mnoho majitelů na zimu svým psům přidává krmení. Udržení tělesné teploty při klesajících teplotách spotřebuje o více energie, kterou je potřeba doplnit, aby pes neztrácel na váze a vitalitě. Správným řešením jsou výživnější granule, přídavky masa a bílkovinných složek krmiva. U psů chovaných doma v teple je naopak zimní období časem přejídání, neboť ze stolu neustále něco padá … a pes v bytě nepotřebuje tolik vydávat energii. Je tedy jen na Vás nalézt tu pravou rovnováhu ! Mnoho majitelů domů se zahradou řeší nyní dilema, zda nechat psa venku nebo vevnitř. Měli byste zohlednit především to, o jakého psa se jedná. Malý yorkshire to venku pravděpodobně moc dlouho v klidu nevydrží. Pokud máte psa s krátkou srstí, psa drobného plemene nebo psa bez podsady (například irského pšeničného teriéra), neměli byste jej nechávat venku celodenně a ani ne přes noc. Je dobré také nakoupit pár oblečků, mohou psa zachránit především před onemocněním ledvin, zánětem močového měchýře, také před prochlazením, kašlem a celou řadou dalších zdravotních obtíží… Pokud jde o psa, který má dobrou podsadu a je většinu roku zvyklý pobývat venku, s možností schovat se před nepřízní počasí v zateplené boudě, ve sklepě nebo jiném teplém a suchém místě, zvládne setrvat venku i přes celou zimu.

Zdroj: pinterest.com, hafici.cz

Pokud jste již někde zaslechli, že psi vidí černobíle, můžete to považovat za pouhou fámu, která se povídá již po generace. Skutečnost, že psi vidí jen černou a bílou není ovšem tak daleko od pravdy, jelikož jejich zrak dokáže rozeznat mnohem více odstínů šedé, než lidské oko. K těmto barvám ovšem ještě patří dále odstíny žluté a modré. Důležité pro pochopení rozdílnosti zraku psa a člověka je dobré znát stavbu oka. To se skládá z tyčinek a čípků – tedy dvou typů buněk, které vnímají světlo. Tyčinky nepotřebují mnoho světla a zprostředkovávají vidění černobíle. Čípky jsou mnohem citlivější na světlo, než tyčinky a dokáží vnímat barevné odstíny. Lidské oko vnímá kombinace barev modré, zelené a červené. Psi oproti tomu mají pouze dva druhy čípků. Dalo by se říci, že psi vidí stejně. Stalo se Vám někdy, že jste svému pejskovi hodili míček do dálky a on jakoby ho snad ani neviděl? Je tomu přesně tak. Pes vidí totiž ostře pouze do 6m! Vše, co je dál než 6m je pro něj velmi rozostřené a za touto vzdáleností se orientuje pouze díky dobrému vnímání pohybu. Pokud by Vás zajímalo, jak daleko dokáže ostře vidět člověk, který nemá zrakovou vadu krátkozrakost, je to až 22m. Vzhledem k tomu, že nyní znáte problematiku psů a jejich zrakového vnímání, rádi bychom Vám doporučili pořizovat hračku pro psy tak specificky barevné, aby jim co nejvíce vyhovovali. Z předchozích odstavců si tedy můžete odvodit, že správnou hračkou pro psy nebude červená hračka. I když je červená hračka do očí bijící pro Vás, tak pro pejsky naprosto splyne v okolním prostředí.

Zdroj: hafici.cz, loveandleash.com

Prvním rozměrem je obvod hrudníku který je označen jako rozměr A. Obvod hrudníku se měří  dva prsty za předníma nohama psa. Důvodem je aby postroj nebyl příliš přitažený k nohám a psa netlačil nebo dokonce neřezal.

Druhým rozměrem je tzv. půlkruh pod krkem je označen jako rozměr C1 a C2. Tyto body se měří od hrany pomyslného obvodu hrudníku, tedy od okraje linie která vyznačovala rozměr A procházející 2 prsty za předníma nohama.

Posledním rozměrem je tzv. půlkruh přes záda. Tento rozměr kopíruje dráhu linie rozměru A ( obvod hrudníku). Konec a začátek jsou v místech kde se protíná linie A spolu s body B1 a B2.

Spokojenost našich zákazníků je na prvním místě a rádi vyhovíme žádostem o úpravu postroje. Bohužel z výše uvedených důvodu jsme nuceni si začít účtovat poplatek 100,- Kč za opravu/úpravu postroje. Děkujeme za pochopení.

1. Když chcete kupovat štěně tak především doporučujeme zakoupit štěně s průkazem původu (PP). Vyhledejte si na internetu stránky chovatelských stanic (CHS), které jsou doporučeny oficiálními kluby daného plemene. Proč si raději nevybírat štěně mimo CHS, například od člověka který postává u nákupního centra nebo od někoho, kdo Vám nechce umožnit prohlídku místa kde štěnata žila doposud se budeme věnovat v jednom z našich dalších článků.

2. Při výběru štěněte nejednejte unáhleně, ověřte si reference na vybranou CHS, snaže se zjistit informace o rodičích daného vrhu.

3. Nezachraňujte ze soucitu štěňata s pochybným původem, nekupujte levné štěně s vidinou úspory. I mezi chovateli, kteří mají psy s PP, se najdou lidi, kteří chovají psy pouze na byznys.

4. Někdy si pořízení psa žádá delší čas a trpělivost. Než najdete štěně které Vám bude vyhovovat, může to chvíli trvat. Vyplatí se počkat na zdravého, vyrovnaného a dobře socializovaného jedince.

5. I když Vám PP nezaručí stoprocentní zdraví, přece jen máte záruku, že rodiče byli uchovněni (jejich vzhled odpovídá standardu plemene). U některých plemen jsou mezi podmínkami uchovnění i zdravotní a povahové testy a je vhodné se chovatelů na tyto testy zeptat.

6. Je vhodné, když štěňata navštívíte ještě před samotnou koupí. Určitě se přitom naskytne příležitost pozorovat malé pejsky. Měli by působit důvěřivě, hravě a měli by mít k dispozici vhodné hračky. Nechte si ukázat také matku vrhu a její zdravotní atesty.

7. Pokud vám chovatel klade spoustu otázek, je to dobré znamení. Chce vědět, ke komu se jeho odchovy dostanou.

8. Štěňata by měla být předána novému majiteli odčervena a očkována.

9. Při koupi štěněte dostanete kupní smlouvu a spoustu rad, jak pejska vychovávat, jak a čím krmit a taky jak o něj správně pečovat. Někdy Vám mohou přibalit s sebou i krmení, na které byl pejsek zvyklý, možná i hračku nebo dečku, aby se v novém domově cítil dobře.

10. Většina dobrých chovatelů je i po odchodu štěňat ochotna novým majitelům při případných problémech poradit. Určitě budou také rádi sledovat další růst a vývoj svých chráněnců a budou mít zájem o setkání v budoucnu.

Zdroj: mentalfloss.com, muj-pes.cz

Začínají přicházet nižší teploty a celkově sychravé počasí. To má vliv nejen na zvýšený výskyt virových onemocnění u lidí, ale také u psů. Mezi nimi se v tomto období ve větší míře objevuje tzv. psincový kašel. Psincový kašel nebo také infekční tracheobronchitida je vysoce nakažlivá nemoc. Příčinou je celý komplex interakcí běžných virů dýchacího traktu a bakterie zvané Bordetella bronchiseptica. Pokud byl pes exponován této infekci, tak většinou trvá 5 až 7 dnů než se rozvinou klinické příznaky nemoci. Onemocnění často začíná jako suchý, dráždivý kašel s občasným kýcháním. Později se objevuje hlen, který zvíře polyká. Kašel je intenzivnější při tahu za obojek. Bývá častý, záchvatovitý a bolestivý s charakteristickým vysokým tónem. Zvířata po kašli mohou někdy až zvrátit menší množství žaludečního obsahu. Občas pozorujeme výtok z nozder. V závislosti na charakteru onemocnění se rozvíjí i klinické příznaky, které mohou trvat od několika dnů až po několik týdnů. Přestože kašel ustoupí, pes může zůstat infekčním po dobu až tří měsíců. Psincový kašel je tzv. společenské onemocnění, které je šířeno jen na malou vzdálenost a potřebuje úzký kontakt psů například při venčení v parku, na výstavách, ve zvířecích hotelech apod. Jako prevence proti psincovému kašli je doporučováno očkování. Je to separátní vakcinace k běžnému ročnímu očkování zvířete. Vakcína se aplikuje do nosu, kde vytváří lokální imunitu, při které se protilátky tvoří v buňkách v nosové dutině. Zde jsou připraveny bojovat proti inhalovaným patogenům. Vakcinace je účinná po dobu 6 až 12 měsíců v závislosti na použité vakcíně. Když už ale dojde k tomu, že se Váš pes nakazí je doporučováno několikrát denně menší množství jitrocelového syrupu s vitamínem C. To většinou pomáhá ke sklidnění a také napomáhá k rychlejšímu zotavení psa. Dále pak klidový režim s kratšími procházkamy než je obvyklé a udržování psa v teple. Pokud je pes při venčení v kontaktu s dalšími zvířaty nebo plánujete jeho umístnění v psím hotelu či jedete na psí výstavu, nezapomeňte se ubezpečit, že Váš pes v dobrém zdravotním stavu a v kondici.

Zdroj: veterinarnifarmacie.cz, vethope.cz

Pro všechny, kteří hledají něco nového pro svého pejska tu máme novinku. Nazvaly jsme ji „Agility vodítko 2v1″. Jedná se o agility vodítko (tzv. vypouštěčku) které je doplněno o přetahovadlo se kterým můžete pejska motivovat před tím, než vyrazí na parkur a také ho můžete odměnit po doběhnutí. Celková délka vodítka je 120 cm. Samozřejmostí je posuvkou nastavitelná velikost obojkové části. Ty jsou pak dále děleny dle obvodu od 30 až do 50 cm nebo dle Vašich požadavků. V současné chvíli můžete vybrat z pěti barevných provedení: světlý tyrkys, zelená limeta, oranžová, růžová a modrá.

Cena je 320,- Kč a objednat si je můžete na naší facebookové stránce zasláním poptávky do zpráv nebo prostřednictvím emailu obojkybb@email.cz .

Bolest zubů patří k těm, ze kterých máme největší strách, přitom mnoho majitelů psů zanedbává čištění jejich chrupu. Doporučené čištění zubů je od tří měsíců věku Vašeho pejska. Důvod je, aby si zvykl na manipulaci a čištění zůbu ve své tlamě. Menší psi jsou k zánětům dásní od přírody náchylnější, protože mají kratší lebku a čelist. Zuby jsou nahuštěny na sebe více, než u větších plemen. Po každém jídle se kolem zubů vytváří plak, který se přemění na zubní kámen, tvrdý žlutý nános, který nalezneme podél dásní. Následné problémy mohou nastat s infekcí a vypadáváním zůbu, co ale většina majitelů neví, že se bakterie způsobující infekci mohou dostanou do krevního oběhu a mohou ohrozit ledviny, játra a srdce. Mezi příznaky patří žluté až hnědavé nánosy na okrajích zubů a dásní, později také obtíže při jídle a krvácení z dásní. Mnoho páníčků pozná problémy podle zkaženého dechu pejska. Proto doporučujeme nepodceňovat příznaky a provádět alespoň jednou ročně kontrolu u veterináře. Podle výzkumu více než polovina majitelů psů zanedbává čištění zubů, protože většinou neudrží psa v klidu a nechtějí interval 2-3x týdně čištění zubů s kartáčkem absolvovat. Majitelé pejsků radějí tento „boj“ vzdají a problémy s plakem přehlíží.

Zdroj: hafici.cz, akc.org

Zdroj: agility2017.cz

Do tří let bude v Česku nejspíš zavedeno povinné čipování psů. Od roku 2020 to má zavést novela veterinárního zákona, kterou schválila sněmovna. Novelu, která má také zpřísnit podmínky pro chov psů, nyní dostane k projednání Senát. Novela má rovněž zdvojnásobit pokuty jednotlivcům za porušení veterinárních pravidel. Povinně čipovat by se měli všichni psi v době prvního očkování proti vzteklině, tedy kolem půl roku věku zvířete. Prosadil to sněmovní zemědělský výbor ve spolupráci s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Tvůrci novely zákona si od toho slibuje to, že „pro veterinární správu bude mnohem lepší při kontrolách psů zjistit, zda ten pes pochází množíren“. Kritici však už dříve upozorňovali na to, že množírny budou dál opouštět neočipovaná osmitýdenní štěňata. V ČR je kolem 1,5 milionu psů, část z nich již čip má. Pořizovací cena čipu závisí na jeho typu, mohla by se pohybovat mezi 120 a 450 korunami, míní poslanci. Za čipování si soukromí veterináři účtují od zhruba 300 korun do 550 korun.

Zdroj: profimedia.cz, tyden.cz